pátek 23. ledna 2015

18. Učíme se přednášet

Dnešní den bylo venku zataženo / fujavo. Zůstali jsme v dílnách a rozdělili si mezi sebou sáčky se semínky bylinek, zeleniny a květin, které se chystáme už brzo vysít.


Narozdíl od předminulé hodiny, kdy jsme na to byl každý sám, vyzkoušeli jsme si dnes společnou práci. Rozdělili jsme se do skupinek po čtyřech a dali hlavy dohromady. Šlo to fakt mnohem lépe a byla i větší zábava. Společně jsme studovali, co se o osivu na pytlících píše a diskutovali, co zapsat do předtištěných papírů.



V druhé půlce hodiny jsme se střídali v prezentacích pro ostatní. Pro většinu z nás to byla úplná novinka - vyzkoušet si roli učitele - nejenom v tom, že jsme museli ostatním pěkně nahlas povědět co jsme se o té které rostlině dozvěděli, ale také v tom, jak nás pěkně štvalo, když "žáci" nedávali pozor a kecali nám do výkladu ;-)


pátek 9. ledna 2015

16. Krmítko pro ptáky III. + pracovní listy

Hola hej - dnešní prima Kozlíci začínají!

Na začátku hodiny jsme lepili hrany a střešní podpěrky ke spodku budoucích krmítek.Všimli jste si mezer mezi hranami v protilehlých rozích krmítka? Neměřili jsme špatně - naopak! Kozlík je chytrý a je mu jasné, že v deštivé zimě by z krmítka byla za chvíli vana plná vody, takže myslí i na to, jak vodu z krmítka, kymácejícího se na větvi, dostat ven :-)


Přijela nás navštívit Ivana Pačesová z Hořátve, která první rok náš kroužek také vedla.


Protože vrtačky nejsou pro všechny a musíme vrtat pod dozorem, přinesla Hanka krabici se semínky, které nám zbyly z loňska. Abysme se nenudili, než na každého přijde řada u Lenky s vrtačkou, vymysleli pro nás holky zajímavý úkol.


Každý dostal jeden sáček s osivem a pracovní list "Jsem BYLINKA", "Jsem ZELENINA", "Jsem KVĚTINA" a dali jsme se do práce. Pročítali jsme si údaje na sáčcích a doplňovali správně odpovědi do pracovních listů.


Anetka a její kořenová petržel.

 Áďa tvrdí, že přesně takhle vypadaly rajčata, které doma vloni vypěstovali. Zřejmě dobrá odrůda!


Justýnka při práci.


Šárka a její majoránka.


Vojtíkova ředkvička ve dne a v noci.


Klidný úsměv naší Ivanky nám (nervním vedoucím kroužku) vždy vnese blaho a mír do duše.


Štěpánova ředkvička.


Lenka nás mezitím postupně vytahovala od práce a u vedlejších ponků jsme s její pomocí vrtali dohromady části krmítek.


Ještě pořád nemáme krmítka hotová. Projekt, o kterém jsme si první hodinu mysleli, že nám zabere nanejvýš dvě hodiny, se protáhl již na tři. Tak snad už příště ty zatracený krmítka dokončíme a zavěsíme.